Černý kámen

2. února 2007 v 13:49 | Silmarienna |  Záhady
Autor: Aleš Česal
V roce 1899 odkryl archeolog Giacomo Boni v oblasti Comitia na Foru Romanu záhadnou čtyřúhelníkovou plochu z černého mramoru. Tato plocha byla od okolního dláždění oddělena pásem bílých dlaždic, pod touto dlažbou byl objeven oltář a sloup s nápisy. Objev vzbudil živý zájem a diskusi.

Neblahé místo
Odborníci si dali tento nález okamžitě do souvislosti s textem, v němž se hovoří o černém kameni v Comitiu (lapis niger in comitio), který měl souviset se smrtí zakladatele Říma Romula.
Romulus se narodil ze svatokrádežného svazku. Jeho matkou byla vestálka Rhe Sylvia a otcem bůh Mars. Z lásky mezi kněžkou a bohem se narodila dvojčata Romulus a Remus. Na rozkaz uzurpátora trůnu byla polobožská dvojčata vhozena do Tibery, na jejímž břehu je našla vlčice. Po té co dospěli, svrhli uzurpátora Amulia a na trůn v Alby vrátili svého děda Numitora. Romulus a Remus se pak rozhodli, že si založí město nové. Jak to dopadlo víme všichni z římské mytologie. Na základě božské věštby se stal pravým zakladatelem města Romulus. Remus, který se vysmíval posvátnému úkonu vyrytí ochranné brázdy kolem města, byl svým bratrem zabit.

Domněnka, spojující místo Lapis niger s prvopočátky Říma, způsobila, že Boni získal dotace od městské rady a mohl pokračovat v rozsáhlých vykopávkách. Zjistil, že jde o celý rozsáhlý komplex, jehož nejvýznamnější část se nalézá přímo pod černým dlážděním. Právě zde Bononi odkryl oltář, torzo sloupu a komolý jehlan s nápisem. Jehlan nesl nápis, který byl nařízením, jež zakazovalo znesvětit toto místo. Podle všeho šlo o místo nějakého kultu, starověké svatyně. Komu byla svatyně zasvěcena, se dlouhá léta nevědělo.
Na základě dalších podrobnější výzkumů se zjistilo, že komplex Lapis Niger byl původně kultovním místem, jehož posvátnost zdůrazňovala přísná upozornění obsažená v nápisu na pylonu. Až mnohem později bylo místo přeměněno ve svatyni Romulova kultu.
Původní svatyně byla Volcanalem, nejstarší svatyní zasvěcenou bohu Vulcánovi (řecký Hefaistos). Svatyně byla zasypána a místo pokryto dlažbou z černého mramoru. Tato zóna označovala locus festus - místo související s Romulovou smrtí. Traduje se totiž, že Romulus během jednoho shromáždění záhadně zmizel v bouři. Ozvaly se i hlasy, že byl zavražděn členy senátu. Lid však věřil, že byl vzat mezi bohy a uctíval jej pod jménem Quirius.
Z místa Lapis Niger se stala symbolická hrobka zakladatele Říma, ale nikdy nebyla skutečným hrobem. Vždyť jsme si řekli, že i sami Římané věřili, že bájný zakladatel Říma v okamžiku své smrti zmizel.
Znalci určili, že kultovní místo Lapis Niger vzniklo v 6. století před naším letopočtem. Svatyně fungovala do prvního století našeho letopočtu.

I další místa spojená s bájným zakladatelem byla Římany uctívána. Ne jednom z pahorků rostl ficus Ruminalis, pod nímž přistál košík s dvojčaty. Tarquiniem bylů strom přesazen na Forum. Stejně byla uctívána i Lupercale, jeskyně, v níž vlčice dvojčata kojila, Romulův dům atd.
Název Lapis Niger - černý kámen svádí ke spekulacím,, zda tato svatyně nemá nějakou souvislost s dalšími kultovními místy v nichž byly uctívány ,,černé kameny". Mezi nejznámnější patří řecká svatyně v Delfách, kde byla uctívána Kybelé v podobě černého kamene. Ostatně i na nejposvátnějším místě muslimů v Mekkce objevíme svatyni, v níž je uctíván černý kámen. Tato tradice je mnohem starší než islám.
Se svolením nakladatele připravil z knihy Etruskové a Římané, Aleš Česal.
Knihu vydal Knižní klub v roce 2001
Ilustrace převzaty z téže knihy
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama